sobota 26. prosince 2015
Menší úprava projektu
Vím, že to vypadá, jakože jsem se na ten článek vykašlala, ale tak to není. Doopravdy jsem ho chtěla napsat a i jsems e na to až ho napíšu těšila, jenže jsem ztratila knihu, bez které ten článek vážně vzniknout a taky mi to připadalo mírně nevhodné, protože by to vánoční náladu vážně nenavodilo, jen by to ještě ubralo na vánočním duchu. Teď vám neřeknu o jaký projekt se jedná, ale můžu vám říct, že se z toho budete trochu bát. Jenže to sem budu moci dát, až najdu tu knihu...
Dnes půjdeme do kavárny a tam se pokusím něco napsat, budu se snažit o klasickou, vánoční, pateticky hezkou povídku.
Tak zatím 😘
neděle 20. prosince 2015
Velký projekt
Všem se vám hluboce omlouvám, ale na psaní jsem teď poslední měsíc buď měla nápady a neměla čas a nebo jsem měla čas, ale nic mě nenapadalo...Ovšem před páre dny mě něco napadlo, jenže to je velký projekt se spoustou zjišťování, takže to vyjde na Štědrý den. Tešte se, zatím možná přidám tak jeden článek, protože mám hodně práce s tím projektem...
S pozdravem
Mss M
S pozdravem
Mss M
pátek 4. prosince 2015
Zase zpět po týdenní odmlce
Omlouvám se, že jsem sem nepsala, ale potřebovala jsem si provětrat hlavu od psaní, aby se mi v hlavě urovnaly myšlenky a dostala tak nové nápady. Dnes se pokusím napsat pokračování povídky na pokračování, pojmenovanou "Rádio", zimní módu a ještě rozepíšu nějakou další povídku, ale to nejspíš až zítra...
středa 25. listopadu 2015
Povídky na pokračování- Rádio
Celá naše rodina se sesedla k večeři a začala si povídat, nevedli jsme žádné intelektuální řeči, jen takové ty obyčejné řeči ohledně školy, práce a celkově pocitech. Jako v podstatě každý večer, něco bylo ale jinak tenkrát jsem ještě nedokázala určit, co to je, ale už tehdy jsem to cítila, cítila jsem, že se něco děje. Máma najednou zmlkla a táta se na ni podíval významným pohledem. "Něco ti musíme říct, miláčku." řekla nesměle, " Víš, je mi to moc líto, ale budeme se muset stěhovat na vesnici k babičce, protože se tenhle dům bude bourat a jediná možnost která je pro nás přípustná. Vyplatí nám totiž 1 mil. korun a to si nemůžeme dovolit odmítnout a u babičky bys měla vlastní patro, které bychom ti zařídili, tak jak by sis přála a chodila bys do školy do vedlejšího města..." vysvětlovala máma, řekla jsem si, že za pokus nic nedám a hlavně vlastní patro podle sebe, kdo by to nepřijal a prý bychom byli od školy stejně daleko, jako tady v Praze, tak proč s tím nesouhlasit, hysterie by stejně nepomohla a stěhovali bychom se, tak proč si to dělat těžší, že ano...
Celý týden jsem do plánku babiččina domu zakreslovala moje patro, tak jak bych ho chtěla a po nejméně 50 nepovedených pokusech se mi povedlo navrhnout patro za půl mil., což byla mámina podmínky, že se do toho musím vejít...Za týden jsme se měli stěhovat, takže náš byt vypadal, spíš jako půda, než byt dvou lidí s průměrným platem za měsíc občanů ČR.
Cesta k babičce byla dlouhá, ale nakonec jsme stejně dojeli...
úterý 24. listopadu 2015
poznámka pro ty, co sledují můj blog
Mílí čtenáři, chtěla bych se vám omluvit, že jsem včera a předevčírem nepsala, ale nějak jsem si na to nenašla čas, ale slibuji, že už se to za tenhle rok nestane. Chtěla jsem vám napsat článek na ty témata, které jste mi poslali, nejdřív mě nic nenapadalo, ale potom mě něco napadlo, tak čekejte zítra ve 22.00 článek: DENNÍ OUTFIT A MAKE-UP NA PODZIM.
Bude to o dost výraznější, než používám obvykle,protože já se normálně nelíčím, já to totiž nepotřebuji, já na to jsem totiž dost malá.Myslím věkově...
Tak se těšte :)))
Bude to o dost výraznější, než používám obvykle,protože já se normálně nelíčím, já to totiž nepotřebuji, já na to jsem totiž dost malá.Myslím věkově...
Tak se těšte :)))
sobota 21. listopadu 2015
Zpovědi vražedkyň 1
18ti letý chlapec ubodán ve vlastním pokoji na koleji, 9 bodných ran do hrudníku těsně vedle sebe. Nalezla ho jeho přítelkyně, když po 40ti minutách nepřišel na sraz do restaurace.
Eleanor (přiznání)- Umíte si to vůbec představit?! Víte jaké to je, když někomu pomáháte a staráte se o něj celé 3 roky a on se na vás ani nepodívá a najednou se tady objeví nějaká špinavá zrzavá kráva a všechno pokazí, chtěla ho jen kvůli penězům, nikdy ho nemilovala, jen jsem mu to chtěla vysvětlit, já jsem ho nechtěla zabít, vždyť já jsem ho milovala. Chtěla jsem mu říct, že je to jen trapná zlatokopka a jen já ho doopravdy miluju, jenže on mi začal říkat, že jsem psychopat a že na mě zavolá policii, tak jsem vzala nůž a řekla mu, ať si přizná, že se ji miluje, jenže on nepřiznal a potom na mě chtěl zaútočit, musela jsem se bránit.
Zpovědi vražedkyň-o projektu
Rozhodla jsem se napsat soubor povídek o vraždách, ovšem ne ze strany policistů, obětí, nebo vypravěče, ale vraha. Všechny povídky budou o vražedkyních, takže se tam neobjeví vrahové, nebo-li muži, kteří by byli viníky...
čtvrtek 19. listopadu 2015
Informace pro ty, co sledují můj blog
Ahoj, chtěla bych vás poprosit, jestli byste mi nenapsali nějaký návrh na článek, jaký byste chtěli, není to o tom, že by mě už nic nenapadalo, jen jsem si myslela, že by bylo fajn napsat něco, co by vás zajímalo a zájem o to, byste projevili sami...
Mss.M
úterý 17. listopadu 2015
Moje blogy zaměřené jen na jednu věc
Ahoj, chci vám jen říct, že od dneška mám více blogů: tenhle a potom ještě speciálně zaměřené: blog o různých seriálech a filmech: http://serialy-a-filmy.blogspot.cz/
a potom ještě jeden o hudbě: http://hudba-moje.blogspot.cz/
Nedivte se, začala jsem je psát asi před pěti minutami, takž tam je jen jeden příspěvek, ale nebojte se, přidám další :)))
a potom ještě jeden o hudbě: http://hudba-moje.blogspot.cz/
Nedivte se, začala jsem je psát asi před pěti minutami, takž tam je jen jeden příspěvek, ale nebojte se, přidám další :)))
Otázky k přijímacím zkouškám na PA ČR
Rozhodla jsem se vám sem dát menší ukázku z otázek z přijímacích zkoušek. Dám sem od každého písmene jednu, budu se snažit sem napsat něco, co byste mohli vědět, tak napište do komentář to, co budete vědět, ale pozor, z hlavy! :)
A: Absolutní teplotní nula-
B: Bulimie je-
C: CIA je-
D: Druhá světová válka začala-
E: Etiketa je-
F (extra těžké!!!): Fluidní inteligence je-
G (těžké!!!): Geochemie je-
H: Halucinace je-
CH (extra těžké!!!): Chemický proces oddělování pevných částic rozptýlených v plynu nebo v kapalině, které se usazují na základě gravitačních sil, se nazývá-
I (těžké!!!): Informace v paměti osob jsou využitelné-
J: Jaké je pořadí státních barev ČR-
K: K přeměně rakouského státu v dvojstátí Rakousko - Uhersko (dualismus) došlo v roce-
L: Legenda je-
M: Metafora je-
N: Nápis Národ sobě je-
O: Od jakého věku (dolní věková hranice) může být člověk umístěn do zařízení pro výkon trestu odnětí svobody (věznice)?-
P: Píseň Kde domov můj je poprvé zaznamenána ve hře nebo sbírce-
R: Rokoko je mezi-
S: Sloh, ve kterém je postaveno Národní divadlo v Praze je-
T (težké!!!): Telefonát na linku tísňového volání stojí-
U: Uctívači Satana se nazývali-
V: V každé detektivce se píše o stopách. Jsou to-
Z: Zábavní pyrotechnika 1. kategorie se nesmí dodávat ani jinak poskytovat osobám bez odborné způsobilosti, které nedosáhly věkové hranice-
Doufám, že se vám tenhle článek aspoň trochu zamlouvá a že mi do komentářů napíšete odpovědi aspoň na některé otázky.
A: Absolutní teplotní nula-
B: Bulimie je-
C: CIA je-
D: Druhá světová válka začala-
E: Etiketa je-
F (extra těžké!!!): Fluidní inteligence je-
G (těžké!!!): Geochemie je-
H: Halucinace je-
CH (extra těžké!!!): Chemický proces oddělování pevných částic rozptýlených v plynu nebo v kapalině, které se usazují na základě gravitačních sil, se nazývá-
I (těžké!!!): Informace v paměti osob jsou využitelné-
J: Jaké je pořadí státních barev ČR-
K: K přeměně rakouského státu v dvojstátí Rakousko - Uhersko (dualismus) došlo v roce-
L: Legenda je-
M: Metafora je-
N: Nápis Národ sobě je-
O: Od jakého věku (dolní věková hranice) může být člověk umístěn do zařízení pro výkon trestu odnětí svobody (věznice)?-
P: Píseň Kde domov můj je poprvé zaznamenána ve hře nebo sbírce-
R: Rokoko je mezi-
S: Sloh, ve kterém je postaveno Národní divadlo v Praze je-
T (težké!!!): Telefonát na linku tísňového volání stojí-
U: Uctívači Satana se nazývali-
V: V každé detektivce se píše o stopách. Jsou to-
Z: Zábavní pyrotechnika 1. kategorie se nesmí dodávat ani jinak poskytovat osobám bez odborné způsobilosti, které nedosáhly věkové hranice-
Doufám, že se vám tenhle článek aspoň trochu zamlouvá a že mi do komentářů napíšete odpovědi aspoň na některé otázky.
pondělí 16. listopadu 2015
Moje chvilka k zamyšlení, ne až tak úplně článek
Už vás někdy napadlo, jestli vás náhodou někdo nepozoruje, jestli se někdo nesnaží zjistit kdo jste?
Mě to napadlo před pár hodinami, když jsem vymýšlela pro mě a mss L program na odpoledne, rozhodli jsme se sledovat lidi, popisovat je a následně zaznamenávat poznatky o těch sledovaných. Plno lidí si to nevšimlo a to jsme to zkoušeli úplně poprvé a teď si představte, že vás sleduje někdo se zkušenostmi v tom co dělá. nepřišli byste na to a i kdyby jednou jo, bylo by už pozdě, věděl by o vás všechno. Tahle zkušenost mě donutila přemýšlet jestli někdo náhodou takovýmhle neškodným způsobem nesledoval i mě. Proto vám radím, dívejte se kolem sebe a myslete na to, že nikdy nevíte, kdo se zrovna dívá.
To byl jen menší odstavec k zamyšlení, nic důležitého.
To byl jen menší odstavec k zamyšlení, nic důležitého.
Mss M
neděle 15. listopadu 2015
Paranoia
Myslíte si, že jsou všechny moje příběhy založené na mé fantazii?
Jeden vzdělaný člověk řekl, že i ta největší fantazie vychází z něčeho pravdivého, odvoďte si to...Ne je to jen z mé fantazie, nikdy jsem nic takového nezažila :)))
A teď už k příběhu:
Iris si sedla ke stolu a začala psát svůj román: Gréta se rozběhla za Erikem a objala ho, hrozně jí chyběl.
Iris něco zaslechla, jako kdyby u ní doma někdo byl. Odplížila se k lince a vzala nůž, otočila se, ale nikdo tam nebyl. Když to řekla rodině, všichni jí řekli, že by měla zajít k doktorovi.Když tam přišla, doktor jí řekl, že má nejspíš paranoiu, takže bude muset do sanatoria. Nechtěla tam, všechny se snažila přesvědčit, že je v pořádku, jenže jí nikdo neposlouchal. V sanatoriu byli lidé, kterých pronásledovali duchové jejich rodičů, prarodičů, či dětí. Iris tam našla někoho, kdo na tom byl stejně, jako ona, někdo kdo se sem dostal neprávem. Mysleli si, že má neléčitelné halucinace.
Utéct bylo v celku snadné, ovšem potom zajistit to, aby je nikdo nenašel venku. Hledala je policie v celé Evropě, USA i Kanadě, museli se tím pádem dostat do Austrálie. Sehnat letenky problém není, ale dostat se přes letištní kontrolu je už o něco těžší. Jediné jejich štěstí bylo, že měl Ronald přítele mafiánského plastického chirurga, takže jim byl schopný sehnat falešné doklady a taky je byl schopný namaskovat, díky tomu že byl plastický chirurg věděl hodně o tom, jak namaskovat lidský obličej, aby nebyl poznat. Jenže jak se říká, ani kuře zadarmo nehrabe, museli prodat všechen svůj majetek, aby měli peníze na útěk. Stali se z nich úplně jiní lidé, které nikdo neznal a tím pádem ani nikdo nehledal. Na letišti to šlo jako na drátkách a zanedlouho už seděli v letadle mířícím do Sydney, O pár let později je ale vystopoval lovec odměn a skončili na stejném místě, kde se seznámili, jen o dvě budovy dál, ve věznici pro osoby bez psychické stability.
Já vím, že mé příběhy většinou končí špatně, ale jen v tom vyobrazuji život člověka, nic totiž neskončí nikdy přesně tak, jak bychom chtěli, ano podobně ano, ale nikdy ne stejně, jak jsme si to vysnili, nebo jak jsme si to napřed vymysleli, je jedno jestli v dobrém nebo špatném smyslu, ale nikdy to tak neskončí. Toť vše k mému epilogu u této povídky.
Jeden vzdělaný člověk řekl, že i ta největší fantazie vychází z něčeho pravdivého, odvoďte si to...Ne je to jen z mé fantazie, nikdy jsem nic takového nezažila :)))
A teď už k příběhu:
Iris si sedla ke stolu a začala psát svůj román: Gréta se rozběhla za Erikem a objala ho, hrozně jí chyběl.
Iris něco zaslechla, jako kdyby u ní doma někdo byl. Odplížila se k lince a vzala nůž, otočila se, ale nikdo tam nebyl. Když to řekla rodině, všichni jí řekli, že by měla zajít k doktorovi.Když tam přišla, doktor jí řekl, že má nejspíš paranoiu, takže bude muset do sanatoria. Nechtěla tam, všechny se snažila přesvědčit, že je v pořádku, jenže jí nikdo neposlouchal. V sanatoriu byli lidé, kterých pronásledovali duchové jejich rodičů, prarodičů, či dětí. Iris tam našla někoho, kdo na tom byl stejně, jako ona, někdo kdo se sem dostal neprávem. Mysleli si, že má neléčitelné halucinace.
Utéct bylo v celku snadné, ovšem potom zajistit to, aby je nikdo nenašel venku. Hledala je policie v celé Evropě, USA i Kanadě, museli se tím pádem dostat do Austrálie. Sehnat letenky problém není, ale dostat se přes letištní kontrolu je už o něco těžší. Jediné jejich štěstí bylo, že měl Ronald přítele mafiánského plastického chirurga, takže jim byl schopný sehnat falešné doklady a taky je byl schopný namaskovat, díky tomu že byl plastický chirurg věděl hodně o tom, jak namaskovat lidský obličej, aby nebyl poznat. Jenže jak se říká, ani kuře zadarmo nehrabe, museli prodat všechen svůj majetek, aby měli peníze na útěk. Stali se z nich úplně jiní lidé, které nikdo neznal a tím pádem ani nikdo nehledal. Na letišti to šlo jako na drátkách a zanedlouho už seděli v letadle mířícím do Sydney, O pár let později je ale vystopoval lovec odměn a skončili na stejném místě, kde se seznámili, jen o dvě budovy dál, ve věznici pro osoby bez psychické stability.
Já vím, že mé příběhy většinou končí špatně, ale jen v tom vyobrazuji život člověka, nic totiž neskončí nikdy přesně tak, jak bychom chtěli, ano podobně ano, ale nikdy ne stejně, jak jsme si to vysnili, nebo jak jsme si to napřed vymysleli, je jedno jestli v dobrém nebo špatném smyslu, ale nikdy to tak neskončí. Toť vše k mému epilogu u této povídky.
Pray to Paris
Chci jen vyjádřit obrovskou a upřímnou soustrast pro všechny pozůstalé. Kdyby někdo nevěděl o čem mluvím, tak to shrnu.
Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015 jsou sérií teroristických aktů, k nimž došlo večer 13. listopadu 2015 francouzské metropoli mezi 21. a 1. hodinou, počínaje 21:16 středoevropského času. Došlo celkem k šesti útokům střelnými zbraněmi a několika sebevražedným bombovým útokům, které proběhly v 1., 10. a 11. pařížském obvodu.Konečný počet obětí nebyl zatím oficiálně oznámen, poslední údaje uvádějí více než 120 mrtvých a zhruba 350 zraněných, z toho téměř 100 osob je v kritickém stavu.
Zdroj: Wikipedia
Můj názor: Myslím si, že tyhle útoky v lidech probudili ještě větší strach z uprchlíků, ovšem je potřeba si uvědomit, že pokud sem nepustíme uprchlíky, budeme mít na svědomí životy lidí, které jsme sem nepustili a potom bombardovali jejich město a náhodou bomba zasáhla jejich dům, když zrovna spali.
Je tu ale také ta možnost, koho sem pustíme nejsem si jistá, jestli mezi nimi nebudou nějací teroristi, možná že sem někoho vpustíme, ale ta šance je 1/1000.
Menší zádrhel je to, že teroristé se snaží zviditelnit se, probudit v nás strach. To nesmíme dovolit, jinak se lidstvo nikdy nezbaví rasismu. Rasismus je v každém z nás, o tom nepochybuji, ale je jen na nás jestli se tomu podvolíme, nebo jestli se rozhodneme to z nás vypudit.
Tímhle jsem nechtěla nikoho urazit, já si ctím názorů všech ostatních, takže bych byla ráda, kdybyste se k tomu vyjádřili v komentářích a ještě jednou opakuji, není to narážka vůbec na nic a na nikoho, jen chci vyjádřit svůj názor, tak budu ráda, když ho vyjádříte i vy.
Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015 jsou sérií teroristických aktů, k nimž došlo večer 13. listopadu 2015 francouzské metropoli mezi 21. a 1. hodinou, počínaje 21:16 středoevropského času. Došlo celkem k šesti útokům střelnými zbraněmi a několika sebevražedným bombovým útokům, které proběhly v 1., 10. a 11. pařížském obvodu.Konečný počet obětí nebyl zatím oficiálně oznámen, poslední údaje uvádějí více než 120 mrtvých a zhruba 350 zraněných, z toho téměř 100 osob je v kritickém stavu.
Zdroj: Wikipedia
Můj názor: Myslím si, že tyhle útoky v lidech probudili ještě větší strach z uprchlíků, ovšem je potřeba si uvědomit, že pokud sem nepustíme uprchlíky, budeme mít na svědomí životy lidí, které jsme sem nepustili a potom bombardovali jejich město a náhodou bomba zasáhla jejich dům, když zrovna spali.
Je tu ale také ta možnost, koho sem pustíme nejsem si jistá, jestli mezi nimi nebudou nějací teroristi, možná že sem někoho vpustíme, ale ta šance je 1/1000.
Menší zádrhel je to, že teroristé se snaží zviditelnit se, probudit v nás strach. To nesmíme dovolit, jinak se lidstvo nikdy nezbaví rasismu. Rasismus je v každém z nás, o tom nepochybuji, ale je jen na nás jestli se tomu podvolíme, nebo jestli se rozhodneme to z nás vypudit.
Tímhle jsem nechtěla nikoho urazit, já si ctím názorů všech ostatních, takže bych byla ráda, kdybyste se k tomu vyjádřili v komentářích a ještě jednou opakuji, není to narážka vůbec na nic a na nikoho, jen chci vyjádřit svůj názor, tak budu ráda, když ho vyjádříte i vy.
sobota 14. listopadu 2015
Obchod
,,Takže všechno domluveno?" zeptala se tajemná tvář na druhé straně parkoviště.,, Pochopitelně" odvětil Dmitry Vše dám zítra do dohodnuté mrtvé schránky, přesně 15:05, dříve ani později ne, jinak z našeho obchodu nebude nic. Oba potom pomalu odešli a neohlédli se, aby se nikdo nikdy nedozvěděl o jejich schůzce.
Dmitrij rychle přišel do základny jejich gangu a všem zdělil, jejich skvělý obchod. Věděl, že je to riskantní, ale ten člověk vypadal důvěryhodně. A hlavně si nemohl dovolit přijít o takhle skvělý obchod, jen kvůli strachu, mezinárodní pašování drog je riskantní, ale jsou z toho velké peníze a vzhledem k tomu, že peníze potřebují, nebyl čas na přemýšlení.
Anton šel na domluvené místo v domluvenou dobu, ale stejně se mu něco nezdálo, tak radši zavolal Dmitryovi najednou ho ale chytil někdo zezadu a tahal ho do auta, potom cítil menší štípnutí v zádech a pak už jen něco blikalo a tma.
,,Antone, Antone?!" Dmity se už začínal bát, tak rychle zaběhl za nejlepším hackrem české ruské mafie.,,Odkud volal" zeptal se Dmitry.,,Nemůžu ho vysledovat, GPS signál se nedá vyhledat, protože mobil je vypnutý a nedá se zapnout na dálku, někdo si dal hodně záležet. Vypadá to na Albánce" řekl nervózně Alexander (ten hacker...). Dmitry se okamžitě rozhodl vyřešit to, jako pravý člen ruské mafie. Dostat se do sídla Albánců nebyl žádný problém, ovšem dostat se k Antonovi bylo horší, naštěstí je skvěle vycvičen na takovéhle situace, takže se dostal k Antonovi a cestou zabil pár lidí, tak půl tuctu. Nic jiného v tom nebylo, jen jeho bratr.
Tenhle případ policie nikdy nevyřešila a na Dmitryeho a Antona přišli Albánci, takže oba byli podřezání, umírali dlouho a bolestivě. Poslední na co mysleli před smrtí bylo to, jestli to stálo za to.
Dmitrij rychle přišel do základny jejich gangu a všem zdělil, jejich skvělý obchod. Věděl, že je to riskantní, ale ten člověk vypadal důvěryhodně. A hlavně si nemohl dovolit přijít o takhle skvělý obchod, jen kvůli strachu, mezinárodní pašování drog je riskantní, ale jsou z toho velké peníze a vzhledem k tomu, že peníze potřebují, nebyl čas na přemýšlení.
Anton šel na domluvené místo v domluvenou dobu, ale stejně se mu něco nezdálo, tak radši zavolal Dmitryovi najednou ho ale chytil někdo zezadu a tahal ho do auta, potom cítil menší štípnutí v zádech a pak už jen něco blikalo a tma.
,,Antone, Antone?!" Dmity se už začínal bát, tak rychle zaběhl za nejlepším hackrem české ruské mafie.,,Odkud volal" zeptal se Dmitry.,,Nemůžu ho vysledovat, GPS signál se nedá vyhledat, protože mobil je vypnutý a nedá se zapnout na dálku, někdo si dal hodně záležet. Vypadá to na Albánce" řekl nervózně Alexander (ten hacker...). Dmitry se okamžitě rozhodl vyřešit to, jako pravý člen ruské mafie. Dostat se do sídla Albánců nebyl žádný problém, ovšem dostat se k Antonovi bylo horší, naštěstí je skvěle vycvičen na takovéhle situace, takže se dostal k Antonovi a cestou zabil pár lidí, tak půl tuctu. Nic jiného v tom nebylo, jen jeho bratr.
Tenhle případ policie nikdy nevyřešila a na Dmitryeho a Antona přišli Albánci, takže oba byli podřezání, umírali dlouho a bolestivě. Poslední na co mysleli před smrtí bylo to, jestli to stálo za to.
Omluva všem
Tisíckrát se omlouvám, že jsem nic nepsala, není pádné vysvětlení, takže se nebudu vymlouvat...
Dnes se budu snažit napsat 3 povídky a jeden příběh na pokračování, který budu jinak vydávat v pátek.
Ještě jednou se moc omlouvám!!!
pondělí 9. listopadu 2015
Tipy na knihy
Brian Selznick: Velký objev Huga Cabreta
Antoine se Saint-Exupéry: Malý princ
Jostein Gaarder: Dívka s pomeranči
Sue Townsendová: Z deníku Adriana Molea
Roald Dahl: Čarodějnice
Edgar Allan Poe: Povídky
Stephen King: To/Lunapark
Agatha Christie: Vražda v Orient expresu
Erich Kästner: Emil a detektivové
Iva Procházková: Krolína. Stručný životopis šestnáctileté
Anne Franková: Deník
Art Spiegelmann: Maus (komiks)
Vítězslav Nezval: Valerie a týden divů
Charles Dickens: Oliver Twist
Jane Austenová: Pýcha a předsudek/Rozum a cit/Emma
Otfried Preussler: Čarodějův učeň
Lewis Carroll: Alenka v říši divů
Doufám, že se knížky líbily, snažila jsem se vybírat knihy různých žánrů, aby si mohl vybrat každý.
neděle 8. listopadu 2015
Poznámky pro ty, co sledují můj blog
Na blog budu přidávat v pondělí, čtvrtek, pátek, sobotu a neděli(v pondělí, pátek a ve čtvrtek budu přidávat buď mezi 14-16, nebo mezi 18-20, jindy ne). Jen tak pro informaci, abyste mi ve středu nenadávali, že už dva dny nic nevyšlo a že ten blog neberu vůbec vážně a že bych ho tím pádem neměla mít...
P.S. Omlouvám se, že jsem dneska přidala jen dva články a oba byli jen s fotkami, ale dneska jsem vážně víc nemohla napsat, zítra vyjde povídka a doporučení na pár knih a možná ještě něco, ale nic neslibuji, teda až na tu povídku a knihy...
P.S. Omlouvám se, že jsem dneska přidala jen dva články a oba byli jen s fotkami, ale dneska jsem vážně víc nemohla napsat, zítra vyjde povídka a doporučení na pár knih a možná ještě něco, ale nic neslibuji, teda až na tu povídku a knihy...
Mss.M
Hezké tapety
sobota 7. listopadu 2015
Ne
Poznali se na ulici, hned jak ho uviděla poprvé, viděla tu zlost v jeho očích. Nikdy by jí nenapadlo,že to jednou dopadne takhle, že se ta zlost zničeho nic dostane i do jeho duše.
Nikdy by jí nenapadlo, že bude zrovna tady a teď a už vůbec nikdy by jí nenapadlo, že bude mít někdy takhle blízko k něčemu, čemu se nedokázala vyrovnat.
Jeho hluboké hnědé zlé oči se na ní dívaly s nenávistí a láskou zároveň, nechápala to,ještě před minutou jí vyznával lásku s prstenem v ruce a teď jí drží pistoli u hlavy a kouká se na ní, toho člověka nezná, bojí se ho. Teď teprve přišla na to, co studovala 2 roky, už přišla na to, jak se člověk cítí, když na něj někdo míří zbraní. Jistě, věděl, jak se má v takové situaci chovat, utíkat a pokud to nejde, bránit se, jenže když se to stalo, zůstala stát, jako by zamrzla, nedokázala se ani pohnout, možná proto že by jí nikdy nenapadlo, kdo na ní namíří zbraň kalibru 44.
Všechno se zvrtlo, takhle to nechtěl, jenže její oči ho zničehonic naštvaly, netušil proč, ale je to tak. Mívala vždycky takový ten zamilovaný pohled, nikdy se na něj nepodívala jinak, až dodnes,dnes to byl jiný pohled, vyděšený, nechápal proč,ale ten pohled ho naštval,ne, přímo rozzuřil. Stál proti ní, v ruce měl pistoli pro případ nouze a díval se jí přímo do očí. Nabil zbraň a pořád v hloubi duše doufal, že uteče,ale ona pořád stála, vždyť věděla, co má dělat, tak proč neutekla? Pomalu mačkal spoušť a...
...čekala na to,kdy to konečně skončí a bude po všem to trápení , netušila proč, ale už jen čekala na smrt, někde v zadní části mozku se modlila, aby to nedělal,ale moc dobře věděla, co jí čeká,takže se na to rychle připravovala. Viděla jeho prst na spoušti, jeho oči a tmu.
Vždycky si myslela, že smrtí všechno skončí a že v její duši bude konečně klid a nebude muset nic řešit. Vždycky byla ateistka a po své smrti jí také zůstala. Až teď když je mrtvá, pochopila význam toho,že smrt je začátek. Viděla totiž jen tmu, neviděla nic, takže pochopila, že začátkem je myšleno nic, není tu nic, vůbec nic.
Ticho, všude bylo ticho, takové ticho,které se nedá popsat. Sedl si a přemýšlel,zabil ji, on jí vážně zabil, rád by to všechno změnil, ale...už je pozdě. Policejní houkačky, policajti, detektiv.
Nic by se nemuselo stát, třeba by teď spolu seděli na sedačce a dívali se na Šestý smysl, nebo by mohli sedět v kavárně a popíjet čaj. Teď sedí na zemi v tmavé uličce v Berlíně a dívá se na mrtvé tělo své krásné přítelkyně. Policie už přijela a vyslýchali ho. Nakonec skončil v cele s pedofilem, který byl strážník v obchoďáku a teď se snaží přežít ve vězení. To všechno by nezažil, kdyby neřekla NE. Jedno jednoslabičné slovo dokáže převrátit životy lidí o 180 stupňů, prosté a jednoduché ne.
10 nejlepších krimi seriálů
S
- Castle na zabití
- Sherlock
- Můj přítel Monk
- Hercule Poirot
- To je vražda,napsala
- Diagnóza vražda
- Agentura jasno
- Zákon a pořádek
- Kosti
- Columbo
Doufám,že vám to nějak sedí, i když možná ne pořadí, ale snad tam budou nějaké seriály, které se vám budou líbit.
Mss.M
Výpisky-Bi-sinice
Sinice
- příbuzné s bakteriemi-jádro není odděleno jadernou membránou
- jednobuněčné, nebo vláknité-tvoří kolonie
- obsahují chlorofyl, červená i modrá barviva
- provádí fotosyntézu
- staré 3,5 mld let- sinice nasytili atmosféru kyslíkem
Výskyt
- voda, povrch (skála, strom), půda
"Vodní květ"
- stojatá voda (rybník, nádrž, jezero)
- vyšší teploty (letní měsíce)
- způsobuje alergie a podráždění kůže
- dostatek živin
Lišejník
- symbioza-houbových vláken a sinice
Začátek blogu
Dnes mi začíná můj blog, budu sem psát všechny možné věci, jako povídky, ale i tipy na knihy, filmy, oblečení, make up atd..., ale taky si sem budu psát výpisky z různých předmětů, takže sem občas přibude článek třeba o hmyzu nebo o pravěku.
mss.M
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)